Články
Missa „Exaudi orationem meam“ 11.3. 2014
V úterý 11. března 2014 doprovodí studentskou mši sv. v 19 hodin salvátorská schola premiérou mše "Exaudi orationem meam" autora Mikoláše Troupa.
Missa „Exaudi orationem meam“ pro smíšený sbor a varhany je prostým zhudebněním tří částí latinského mešního ordinária – Kyrie, Sanctus a Agnus Dei. Vznikla v únoru 2007 (mezi Popeleční středou a první nedělí postní) jako pokus posílit hudebními prostředky kající a prosebný charakter obou rámujících litanií (Kyrie a Agnus), které zní po celý rok v každé mši jako memento postního připomenutí lidské slabosti a odkázanosti na Boží milost. V obou větách jsou základním prvkem řetězící se invokace sboru, k nimž varhany dotvářejí barevný kontrapunkt. Sanctus přináší kontrastní atmosféru neklidu a úžasu před Božím majestátem. Stručná, formálně nekomplikovaná mše je určena výhradně k liturgickému provedení - její hudba není tektonicky svébytná, ale spíše ilustrativně doprovází text a jeho vnitřní echo v nás. Mám velkou radost, že zásluhou salvátorské scholy může doprovodit i úterní postní liturgii v akademické farnosti.
* * *
MIKOLÁŠ TROUP
se narodil 6. srpna 1988 v Prachaticích.
Na Konzervatoři v Českých Budějovicích vystudoval hru na varhany u Jitky Chaloupkové (2009) a skladbu u Jiřího Churáčka (2010). Má za sebou také čtyři roky studia oboru Hudební věda na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy.
Jako interpret (varhany, cemballo, klavír) se věnuje zejména hudbě 16. - 18. století a skladbám soudobým. Spolupracuje se soubory zaměřenými na poučenou interpretaci staré hudby (např. Ritornello), jako varhaník koncertně provedl významné kompozice světové moderní hudby (Messe de la Pentecote a La Nativité du Seigneur Oliviera Messiaena, cykly Petra Ebena Labyrint světa a ráj srdce, Job a Faust, Contemplazioni per organo Jana Hanuše aj.). Od listopadu 2013 působí jako regenschori baziliky Nanebevzetí Panny Marie na Svaté Hoře u Příbrami.
Od doby konzervatorijních studií se Mikoláš Troup intenzivně věnuje gregoriánskému chorálu a často jej zapojuje do svých varhanních i kompozičních projektů.
Také ve skladbě se Mikoláš Troup soustředí na duchovní tematickou oblast, píše hudbu, která má vyjadřovat vděčnost a chválu stvořitelskému dílu a prostřednictvím umění přinášet radost, naději a porozumění. Často ve svých skladbách pracuje s mimohudebními podněty (slovem, obrazem) a usiluje o jejich přímý dialog s hudební složkou (např. cyklus Skutky milosrdenství pro varhany a bicí nástroje na motivy barevných chrámových vitráží, kantáta Andělé Kratochvíle – hudební dialog s renesančním zámkem v Jižních Čechách, koncert pro klavír a orchestr „Jabok“ podle Gn 32). Věnuje se zejména vokální tvorbě, za niž obdržel několik ocenění v kompozičních soutěžích. Pravidelně komponuje rovněž skladby určené k liturgii (ordinária, propria, nešpory).
