Články
Palachův týden / mše sv. za Jana Palacha
"Člověk musí bojovat proti tomu zlu, na který právě stačí"
V rámci 50. výročí od oběti Jana Palacha se v týdnu od 13. do 20.1. odehraje několik akcí.
Naše farnost se zapojí hned dvěma:
Mše sv. za Jana Palacha.
Úterý 15.1. od 18.00 hodin.
Celebruje Mons. Tomáš Halík
V závěru mše sv. vystoupí Bohdan Mikolášek a jeho hosté s písní Ticho, věnovanou v roce 1969 Janu Palachovi
Výstava o Janu Palachovi
instalována bude v kostele od neděle 13.1. do neděle 20.1.2019. Pořadá Společnost přátel České Bible ve spolupráci se Studentskou radou FF UK, Ústavem pro studium totalitních režimů a Akademickou farností
Další akce, spojené s výročím: Palach2019
Více o Janu Palachovi: www.janpalach.cz
Přednáška Tomáše Halíka na FF UK 16.1.2016
Foto ze mše ke 40.výročí upálení Jana Palacha
„Vzhledem k tomu, že naše národy se ocitly na pokraji beznaděje a odevzdanosti, rozhodli jsme se vyjádřit svůj protest a probudit svědomí národa.“
Z Palachova dopisu Svazu československých spisovatelů, 16. leden 1969
Jan Palach se zapálil na Václavském náměstí 16. ledna 1969 a svým zraněním podlehl o tři dny později. Mons. Tomáš Halík připomněl, že někdy se jeho čin nesprávně interpretuje jako protest proti sovětské okupaci - ve skutečnosti šlo o nesouhlas s tím, jak se společnost smiřovala s obnovenou nesvobodou a totalitní zvůlí.
Jan Palach se narodil v Praze roku 1948. Pocházel ze Všetat kde také vyrůstal. Vystudoval Gymnázium v Mělníku. Na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy nebyl v roce 1966 přijat pro svůj "živnostenský původ", i když uspěl při přijímacích zkouškách. Začal proto studovat na Vysoké škole ekonomické. V roce 1968 svůj pokus dostat se na Filozofickou fakultu zopakoval, tentokrát úspěšně.
Na podzim se účastnil mnohých protestních akcí proti okupaci, včetně studentské stávky. Protože však neviděl žádný významný pokrok, pravděpodobně začal uvažovat o radikálnější akci, která by probrala společnost z rezignace, do níž se postupně propadala.
Dne 16. ledna 1969 se v horní části Václavského náměstí v Praze polil hořlavinou a zapálil. Hořící běžel přes křižovatku od kašny pod muzeem k Washingtonově ulici, kde se jej pokusil uhasit výhybkář Dopravního podniku svým kabátem. S rozsáhlými popáleninami byl převezen na Kliniku popálenin FNKV a LFH UK v pražské Legerově ulici.
Zde s ním byl na magnetofonový pásek natočen krátký rozhovor, v němž Palach hovořil o příčině svého činu. V záznamu se zmiňuje o pasivitě lidí, vystupuje proti rozšiřování Zpráv – deníku vydávaného sovětskými okupanty, a požaduje generální stávku. Z rozhovoru je patrné, že byl pod utišujícími léky a měl značné bolesti. Zemřel 19. ledna 1969, tři dny po svém činu.
foto: wikipedie