"Zůstaň s námi, neboť se připozdívá a den se už nachýlil". To jsou krásná prosebná slova dvou zmatených emauzských učedníků a často slova i naší modlitby. "Zůstaň s námi, Pane", to znamená "nikam nechoď, pojď dál, přespi dnes u nás, bude ti tu dobře, neopouštěj nás". Zvláště dnes, kdy Krista slovy premoderních katechismů "nenavštěvujeme ve svatostánku", ale naopak jej zveme domů, k našemu stolu, jsou tato slova aktuální. Kristus netrpí osamělostí ve svatostánku, je rád s námi, a my jej poznáváme jako učedníci emauzští u domácího stolu "při lámání chleba". Klepe na dveře svatostánku (církve) zevnitř a chce ven. V době pandemie a nemožnosti přijímat eucharistii máme nenahraditelnou příležitost, jakou mají například křesťanské komunity v odlehlých oblastech světa, pozvat Krista přes práh domu. Přestat na chvíli delegovat svoji víru na církev, na pana faráře, který to tam za nás "odslouží", a podívat se zblízka na svoji osobní víru, a na to, jak se vtěluje v domácí liturgii. Tedy pokud nám něco takového vůbec chybí, pochopitelně. Proměňme tedy i po následující zvláštní neděle velikonoční naše rodinné stoly ve stoly Božího slova a modlitby. "Zůstaň s námi, neboť se připozdívá."
Bohoslužby nedělí velikonočních se svojí strukturou příliš neliší od bohoslužeb ostatních nedělí v roce. Vévodí jim však radostné Aleluja, někde se častěji přijímá podobojí způsobou, biblické texty zprostředkovávají události mezi zmrtvýchvstáním a sesláním Ducha svatého, z počátků rodící se církve, taktéž Ježíšova slova na rozloučenou z Janova evangelia.
Domácí nebo komunitní bohoslužba bude stavět na bohoslužbě slova a jako vždy může být spojena i s následným agapé, tedy buď pohoštěním pro přátele, nebo rodinným obědem. Tam, kde je hudební nadání, může se samozřejmě muzicírovat, zpívat.
Zdroje a inspirace:
Zpěvy z Taizé Mešní zpěvy Kancionál Hosana
Mešní liturgie 3. neděle velikonoční
Domácí /rodinná, komunitní/ liturgie
Na stole může být zapálená svíce jako symbol vzkříšeného Krista.
Úvodní modlitba
Bože, tys obnovil svůj lid,
abychom se mohli znovu radovat,
že jsme tvými syny;
dej, ať v nás velikonoční radost stále trvá,
abychom s pevnou nadějí očekávali slávu vzkříšení.
Amen. Aleluja.
Úkon kajícnosti
Při tiché nebo soukromé bohoslužbě se lze na tomto místě stejně jako ve mši sv. krátce zastavit a zpytovat svědomí.
Případně lze vyslovit prosbu o odpuštění hříchů, a na konci zvolat: Pane smiluj se, Kriste smiluj se, Pane smiluj se
Gloria
Je také možné recitovat nebo zpívat chvalozpěv Gloria (Sláva na výsostech Bohu)
Čtení ze Skutků apoštolů.
V den letnic vystoupil Petr s ostatními jedenácti (apoštoly) a slavnostně promluvil: „Židé a všichni jeruzalémští obyvatelé - pozorně vyslechněte mou řeč! Bůh vám dal svědectví o Ježíši Nazaretském mocnými činy, divy a znameními, které, jak víte, konal Bůh skrze něho mezi vámi. A on byl vydán, jak to Bůh předem rozhodl a předpověděl, a vy jste ho rukama bezbožníků přibili na kříž a zabili. Ale Bůh ho vzkřísil, zbavil bolestí smrti, protože nebylo možné, aby zůstal v její moci. David přece o něm říká: `Mám Pána před očima stále, je mi po pravici, abych se neviklal. Proto se raduje mé srdce a můj jazyk jásá. Ano i mé tělo odpočine v naději, neboť nevydáš mě podsvětí napospas, nedopustíš, aby tvůj Svatý podlehl porušení. Oznámils mi cesty života, naplníš mě blahem před svou tváří.'„
Ukaž mi, Pane, cestu k životu.
Nebo: Aleluja.
Ochraň mě, Bože, neboť se utíkám k tobě.
Pravím Hospodinu: „Ty jsi můj Pán.“
Ty jsi, Hospodine, mým dědičným podílem i mou číší,
ty mně zachováváš můj úděl.
Velebím Hospodina, že mi byl rádcem,
k tomu mě i za noci vybízí mé nitro.
Hospodina mám neustále na zřeteli,
nezakolísám, když je mi po pravici.
Proto se raduje mé srdce, má duše plesá,
i mé tělo bydlí v bezpečí,
neboť nezanecháš mou duši v podsvětí,
nedopustíš, aby tvůj svatý spatřil porušení.
Ukážeš mi cestu k životu,
u tebe je hojná radost,
po tvé pravici je věčná slast.
Čtení z prvního listu svatého apoštola Petra.
Milovaní! Když říkáte Otec tomu, který soudí nestranně každého podle jeho činů, žijte v bázni po dobu svého vyhnanství. Víte přece, že jste ze svého prázdného způsobu života, jak jste ho zdědili po předcích, byli vykoupeni ne snad nějakými (věcmi) pomíjejícími, stříbrem nebo zlatem, nýbrž drahou krví Krista jako bezúhonného a neposkvrněného beránka. On byl ovšem k tomu vyhlédnut už před stvořením světa, ale pro vás se objevil (teď) na konci časů. Skrze něho jste uvěřili v Boha, který ho vzkřísil z mrtvých a oslavil, takže když věříte, můžete zároveň v Boha i doufat.
Slova svatého evangelia podle Lukáše.
Ještě ten den (první po sobotě) se ubírali dva z učedníků do vesnice zvané Emauzy, která je vzdálena od Jeruzaléma šedesát honů. Hovořili spolu o tom všem, co se stalo. Jak tak hovořili a uvažovali, přiblížil se k nim sám Ježíš a připojil se k nim. Ale jako by jim cosi zadržovalo oči, takže ho nepoznali. Zeptal se jich: „O čem to cestou spolu rozmlouváte?“ Zastavili se celí smutní. Jeden z nich - jmenoval se Kleofáš - mu odpověděl: „Ty jsi snad jediný, kdo se zdržuje v Jeruzalémě a neví, co se tam tyto dny stalo!“ Zeptal se jich: „A co se stalo?“ Odpověděli mu: „Jak Ježíše z Nazareta, který byl prorok, mocný činem i slovem před Bohem i přede vším lidem, naši velekněží a přední mužové odsoudili k smrti a ukřižovali. My však jsme doufali, že on je ten, který má vysvobodit Izraele. A k tomu všemu je to dnes třetí den, co se to stalo. Některé naše ženy nás sice rozrušily: Byly časně ráno u hrobu, nenalezly jeho tělo, přišly a tvrdily, že měly i vidění andělů a ti prý říkali, že on žije. Někteří z našich lidí odešli k hrobu a shledali, že je to tak, jak ženy říkaly, jeho však neviděli.“ A on jim řekl: „Jak jste nechápaví a váhaví uvěřit tomu všemu, co mluvili proroci! Což to všechno nemusel Mesiáš vytrpět, a tak vejít do své slávy?“ Potom začal od Mojžíše, (probral dále) všechny proroky a vykládal jim, co se ve všech (částech) Písma na něj vztahuje. Tak došli k vesnici, kam měli namířeno, a on dělal, jako by chtěl jít dál. Ale oni na něho naléhali: „Zůstaň s námi, neboť se připozdívá a den se už nachýlil.“ Vešel tedy dovnitř, aby zůstal s nimi. Když byl s nimi u stolu, vzal chléb, pronesl nad ním požehnání, rozlámal ho a podával jim. (Vtom) se jim otevřely oči a poznali ho. On jim však zmizel. Tu si mezi sebou řekli: „Což nám nehořelo srdce, když k nám na cestě mluvil a odhaloval smysl Písma?“ Ještě tu hodinu se vydali na cestu a vrátili se do Jeruzaléma. Tam našli pohromadě jedenáct (apoštolů) i jejich druhy. Ti řekli: „Pán skutečně vstal a zjevil se Šimonovi.“ Oni sami pak vypravovali, co se jim přihodilo na cestě a jak Ježíše poznali při lámání chleba.
Po přečtení (slyšení Božího slova) je možné vyslechnout promluvu Mons.Tomáše Halíka, případně setrvat v tiché meditaci nebo podle situace a složení účastníků domácí liturgie reagovat na texty.
Přímluvy
Je mnoho situací, lidí, za které je dobré se modlit. Do modliteb je možné zahrnout obzvláště ty, kdo jsou dnes nejvíce ohroženi celosvětovou pandemií, všechny blízké i vzdálené, věřící i nevěřící, církev, přírodu, celý svět.
Modlitba Otčenáš
Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé.
Přijď království tvé.
Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům.
A neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.
(Neboť tvé je království,
i moc i sláva na věky. Amen.)
Závěrečná modlitba a prosba o požehnání (z Denní modlitby církve)
Bože, tys obnovil svůj lid, abychom se mohli znovu radovat, že jsme tvými syny a dcerami; dej, ať v nás velikonoční radost stále trvá, abychom s pevnou nadějí očekávali slávu vzkříšení. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Amen
Dej nám, Bože, své požehnání,
chraň nás všeho zlého
a doveď nás do života věčného.
Amen, aleluja, aleluja!
_________________________________________________________
Přejeme krásně prožitou 3. neděli velikonoční i všechny ostatní!
Martin Staněk a farní tým
Vizuální doprovod:
Letošní texty a podněty k liturgii jednotlivých dní Svatého týdne jsme se rozhodli obohatit výběrem z cyklu "Sundám tě, ať bJežíš" autorky Martiny Staňkové. Vizuálně volně doprovázejí Květnou neděli, Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílou sobotu a neděli Vzkříšení.
Další velikonoční neděle doprovází kombinace výše zmíněného cyklu s cyklem Con-temporary.
Část cyklu vznikla jako součást klauzurní práce Martiny Staňkové s názvem "OMG" na UMPRUM.