5. neděle velikonoční - domácí bohoslužba

5. neděle velikonoční  

Bohoslužby nedělí velikonočních se svojí strukturou příliš neliší od bohoslužeb ostatních nedělí v roce. Vévodí jim však radostné Aleluja, častěji se přijímá podobojí způsobou (tedy ne v čase zavřených kostelů), biblické texty zprostředkovávají události mezi zmrtvýchvstáním a sesláním Ducha svatého, z počátků rodící se církve, taktéž Ježíšova slova na rozloučenou z Janova evangelia.

Domácí nebo komunitní bohoslužba bude stavět na bohoslužbě slova a jako vždy může být spojena i s následným agapé, tedy buď pohoštěním pro přátele, nebo rodinným obědem. Tam, kde je hudební nadání, může se samozřejmě muzicírovat, zpívat, quod libet. Do bohoslužby je dobré co nejvíce zapojit děti a vůbec všechny, kteří se k bohoslužbě sešli. Čtení z některých nedělí lze nalézt i v Parabibli, parafrázovaném biblickém textu teologa a překladetele Bible Alexandra Fleka, který si oblíbili nejen teenageři. Její stránky obahují jak původní biblický text, tak jeho moderní, neotřelé převyprávění o Ježíši - Záchranářovi.

Zdroje a inspirace:

Zpěvy z Taizé    Mešní zpěvy    Kancionál     Hosana 

Mešní liturgie 5. neděle velikonoční

Domácí /rodinná, komunitní/ liturgie

Na stole může být zapálená svíce jako symbol vzkříšeného Krista.

Úvodní modlitba

Všemohoucí, věčný Bože,
stále v nás posiluj účinky velikonočního tajemství,
ať ti, které jsi obnovil svátostí křtu,
pod tvou ochranou a s tvou pomocí přinášejí hojné plody
a dosáhnou radostí věčného života.
Amen.

Úkon kajícnosti

Při tiché nebo soukromé bohoslužbě se lze na tomto místě stejně jako ve mši sv. krátce zastavit a zpytovat svědomí.
Případně lze vyslovit prosbu o odpuštění hříchů, a na konci zvolat: Pane smiluj se, Kriste smiluj se, Pane smiluj se 

Gloria

Je také možné recitovat nebo zpívat chvalozpěv Gloria (Sláva na výsostech Bohu)  

Bohoslužba slova

Jednotlivá čtení je možné číst, případně si i poslechnout z nahrávky ze mše sv. z roku 2017
(odkaz obsahuje i kázání)

1. čtení – Sk 6,1-7

Čtení ze Skutků apoštolů.

V těch dnech, když počet učedníků rostl, začali helénisté projevovat proti Hebrejům nespokojenost, že prý jejich vdovy jsou při každodenním podělování zanedbávány. Dvanáct (apoštolů) proto svolalo (veškeré) množství učedníků a řekli: „Nebylo by správné, abychom my zanedbávali Boží slovo a sloužili při stole. Proto, bratři, vyberte ze svého středu sedm mužů, kteří mají dobrou pověst a jsou plní Ducha a moudrosti, a my je ustanovíme pro tento úkol. My však se chceme nadále věnovat modlitbě a službě slova.“ Ten návrh se zalíbil celému shromáždění. Vyvolili tedy Štěpána, muže plného víry a Ducha svatého, dále Filipa, Prochora, Nikanora, Timona, Parmena a Mikuláše, proselytu z Antiochie. Postavili je před apoštoly a oni na ně za modlitby vložili ruce. Boží slovo se šířilo stále více a počet učedníků v Jeruzalémě velmi rostl. Také velké množství kněží poslechlo a přijalo víru.

Žalm 33

Ať spočine na nás, Hospodine, tvé milosrdenství.  Nebo: Aleluja.

Radujte se, spravedliví, z Hospodina,
sluší se, aby ho dobří chválili.
Citerou oslavujte Hospodina,
hrejte mu na desetistrunné harfě.

Neboť Hospodinovo slovo je správné,
spolehlivé je celé jeho dílo.
Miluje spravedlnost a právo,
země je plná Hospodinovy milosti.

Hospodinovo oko bdí nad těmi, kdo se ho bojí,
nad těmi, kdo doufají v jeho milost,
aby jejich duše vyrval ze smrti,
aby jim život zachoval za hladu.

2. čtení – 1 Petr 2,4-9

Čtení z prvního listu svatého apoštola Petra.

Milovaní! Přistupujte k Pánu, k živému kameni, který lidé sice odhodili, ale který je v Božích očích vyvolený a vzácný, a vy sami se staňte živými kameny pro duchovní chrám, svatým kněžstvem, které přináší duchovní oběti, Bohu příjemné skrze Ježíše Krista. V Písmu o tom stojí: "Hle, kladu na Sión kámen vyvolený a vzácný, kámen nárožní. Kdo v něj uvěří, jistě nebude zklamán." Vám tedy, protože věříte, (přináší) čest, ale těm, kdo nevěří, je to "kámen, který lidé při stavbě odhodili, ale právě on se stal kvádrem nárožním, kamenem, na který se naráží, balvanem, přes který se klopýtá". Narážejí na něj, protože odmítli přijmout víru. K tomu také byli určeni. Vy však jste "rod vyvolený, královské kněžstvo, národ svatý, lid patřící Bohu jako vlastnictví, abyste rozhlašovali, jak veliké věci vykonal" ten, který vás povolal ze tmy ke svému podivuhodnému světlu.

Evangelium – Jan 14,1-12

Slova svatého evangelia podle Jana.

Ježíš řekl svým učedníkům: „Ať se vaše srdce nechvěje! Věřte v Boha, věřte i ve mne. V domě mého Otce je mnoho příbytků. Kdyby nebylo, řekl bych vám, že odcházím vám připravit místo? A když odejdu a připravím vám místo, zase přijdu a vezmu si vás k sobě, abyste i vy byli tam, kde jsem já. Cestu, kam já jdu, znáte.“ Tomáš mu řekl: „Pane, nevíme, kam jdeš. Jak můžeme znát cestu?“ Ježíš mu odpověděl: „Já jsem cesta, pravda a život. Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne. Kdybyste znali mne, znali byste i mého Otce. Nyní ho už znáte a viděli jste ho.“ Filip mu řekl: „Pane, ukaž nám Otce - a to nám stačí.“ Ježíš mu odpověděl: „Filipe, tak dlouho jsem s vámi, a neznáš mě? Kdo viděl mne, viděl Otce. Jak můžeš říci: `Ukaž nám Otce'? Nevěříš, že já jsem v Otci a Otec je ve mně? Slova, která k vám mluvím, nemluvím sám ze sebe; to Otec, který ve mně přebývá, koná své skutky. Věřte mi, že já jsem v Otci a Otec ve mně. Když nevěříte, věřte aspoň pro ty skutky. Amen, amen, pravím vám: Kdo věří ve mne, i ten bude konat skutky, které já konám, ba ještě větší bude konat, protože já odcházím k Otci.“

Související články

Martin Staněk

• Další články autora