Píseň Bohdana Mikoláška s názvem Ticho, vzniklá v lednu 1969 na počest Jana Palacha, zazněla v kostele Nejsv.Salvátora 17. ledna 2016.
Články
Jan Palach 2021 - připomínka událostí 20. století
Člověk musí bojovat proti tomu zlu, na který právě stačí"
V rámci 52. výročí od oběti Jana Palacha se v našem kostele bude prezentovat
Výstava o Janu Palachovi v souvislosti s dějinami 20. století
instalována bude v od pátku 15.1. zatím na neurčito.
Pořadá Společnost přátel České Bible z.s. v čele s ředitelkou projektu paní Alenou M. Kubíčkovou
Veřejná mše sv., věnovaná památce Jana Palacha, se v letošním roce z důvodu vládních optaření konat nebude.
Více o Janu Palachovi: www.janpalach.cz
Přednáška Tomáše Halíka na FF UK 16.1.2016
Foto ze mše sv. ke 40.výročí upálení Jana Palacha v roce 2009
„Vzhledem k tomu, že naše národy se ocitly na pokraji beznaděje a odevzdanosti, rozhodli jsme se vyjádřit svůj protest a probudit svědomí národa.“
Z Palachova dopisu Svazu československých spisovatelů, 16. leden 1969
Jan Palach se zapálil na Václavském náměstí 16. ledna 1969 a svým zraněním podlehl o tři dny později. Tomáš Halík a další připomínají, že někdy se jeho čin nesprávně interpretuje jako protest proti sovětské okupaci - ve skutečnosti šlo o nesouhlas s tím, jak se společnost smiřovala s obnovenou nesvobodou a totalitní zvůlí.
Jan Palach se narodil v Praze roku 1948. Pocházel ze Všetat kde také vyrůstal. Vystudoval Gymnázium v Mělníku. Na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy nebyl v roce 1966 přijat pro svůj "živnostenský původ", i když uspěl při přijímacích zkouškách. Začal proto studovat na Vysoké škole ekonomické. V roce 1968 svůj pokus dostat se na Filozofickou fakultu zopakoval, tentokrát úspěšně. Na podzim se účastnil mnohých protestních akcí proti okupaci, včetně studentské stávky. Protože však neviděl žádný významný pokrok, pravděpodobně začal uvažovat o radikálnější akci, která by probrala společnost z rezignace, do níž se postupně propadala. Dne 16. ledna 1969 se v horní části Václavského náměstí v Praze polil hořlavinou a zapálil. Hořící běžel přes křižovatku od kašny pod muzeem k Washingtonově ulici, kde se jej pokusil uhasit výhybkář Dopravního podniku svým kabátem. S rozsáhlými popáleninami byl převezen na Kliniku popálenin FNKV a LFH UK v pražské Legerově ulici. Zde s ním byl na magnetofonový pásek natočen krátký rozhovor, v němž Palach hovořil o příčině svého činu. V záznamu se zmiňuje o pasivitě lidí, vystupuje proti rozšiřování Zpráv – deníku vydávaného sovětskými okupanty, a požaduje generální stávku. Z rozhovoru je patrné, že byl pod utišujícími léky a měl značné bolesti. Zemřel 19. ledna 1969, tři dny po svém činu.
foto: wikipedie
