2. neděle velikonoční - domácí bohoslužba

2. neděle velikonoční 

Tato neděle bývá nazývána "bílou", neboť přesně po týdnu od křtu odkládali neofyté (čerstvě pokřtění dospělí) při bohoslužbě svá bílá roucha, která obdrželi při křtu. O letošních Velikonocích nemohli být mnozí katechumeni ani pokřtěni, natož aby mohli odložit bílá roucha, symboly znovunabyté nevinnosti a čistoty. V současné situaci jsme podobní prvotním učedníkům, jak je představuje dnešní čtení ze Skutků apoštolů - zůstáváme více než kdy jindy spolu doma, modlíme se, lámeme chléb, chválíme Boha. Nemáme dveře zavřeny ze strachu, ale situace nám přesto nedovoluje "být svorně v chrámu". A pokud tomu tak někdy je, pokud necháme svá srdce ovládnout strachem nebo odporem ke "zlému světu" tam venku, přichází Ježíš zavřenými dveřmi, aby tato pouta strachu zlomil, aby nám dovolil dotknout se jeho ran i ran světa a vyvedl nás ven.

Bohoslužby nedělí velikonočních se svojí strukturou příliš neliší od bohoslužeb ostatních nedělí v roce. Vévodí jim však radostné Aleluja, někde se častěji přijímá podobojí způsobou, biblické texty zprostředkovávají události mezi zmrtvýchvstáním a sesláním Ducha svatého, z počátků rodící se církve, taktéž Ježíšova slova na rozloučenou z Janova evangelia.

Domácí nebo komunitní bohoslužba bude stavět na bohoslužbě slova a jako vždy může být spojena i s následným agapé, tedy buď pohoštěním pro přátele, nebo rodinným obědem. Tam, kde je hudební nadání, může se samozřejmě muzicírovat, zpívat.

Zdroje a inspirace:

Zpěvy z Taizé    Mešní zpěvy    Kancionál     Hosana 

Mešní liturgie 2. neděle velikonoční

Domácí /rodinná, komunitní/ liturgie

Na stole může být zapálená svíce jako symbol vzkříšeného Krista.

Úvodní modlitba

Bože, ty o Velikonocích
vždy znovu oživuješ víru svého lidu;
prosíme tě:
opatruj a upevňuj v nás, cos nám daroval,
ať všichni stále hlouběji chápeme,
co to pro nás znamená, že jsme byli obmyti křtem,
znovuzrozeni z Ducha svatého a vykoupeni krví tvého Syna.
Amen. Aleluja.

Úkon kajícnosti

Při tiché nebo soukromé bohoslužbě se lze na tomto místě stejně jako ve mši sv. krátce zastavit a zpytovat svědomí.
Případně lze vyslovit prosbu o odpuštění hříchů, a na konci zvolat: Pane smiluj se, Kriste smiluj se, Pane smiluj se 

Gloria

Je také možné recitovat nebo zpívat chvalozpěv Gloria (Sláva na výsostech Bohu)  

BOHOSLUŽBA SLOVA

1. čtení – Sk 4,32-35

Čtení ze Skutků apoštolů.

Obec věřících měla jedno srdce a jednu duši. Nikdo neříkal o ničem ze svého majetku, že je to jeho vlastní, ale měli všechno společné. Apoštolové vydávali s velkou působivostí svědectví o zmrtvýchvstání Pána Ježíše a na nich na všech spočívala velká milost. A tak nikdo u nich nežil v nouzi. Kdo měli totiž pole nebo dům, prodávali je a peníze za to stržené přinášeli a kladli apoštolům k nohám. Z toho se pak rozdělovalo každému, jak kdo potřeboval.

Žalm 118

Oslavujte Hospodina, neboť je dobrý, jeho milosrdenství trvá navěky.

Nebo: Aleluja.

Nechť řekne dům Izraelův:
„Jeho milosrdenství trvá navěky.“
Nechť řekne dům Árónův:
„Jeho milosrdenství trvá navěky.“
Nechť řeknou ti, kdo se bojí Hospodina:
„Jeho milosrdenství trvá navěky.“

Hospodinova pravice mocně zasáhla,
Hospodinova pravice mě pozvedla.
Nezemřu, ale budu žít
a vypravovat o Hospodinových činech.
Hospodin mě sice těžce ztrestal,
nevydal mě však smrti.

Kámen, který stavitelé zavrhli,
stal se kvádrem nárožním.
Hospodinovým řízením se tak stalo,
je to podivuhodné v našich očích.
Toto je den, který učinil Hospodin,
jásejme a radujme se z něho!

2. čtení – 1 Jan 5,1-6

Čtení z prvního listu svatého apoštola Jana.

Milovaní! Každý, kdo věří, že Ježíš je Mesiáš, je narozen z Boha; každý, kdo miluje Boha Otce, miluje i toho, komu on dal život. Podle toho můžeme poznat, že milujeme Boží děti: když milujeme Boha a plníme jeho přikázání. Láska k Bohu záleží právě v tom, že zachováváme jeho přikázání. Jeho přikázání nejsou těžká, protože každý, kdo je narozen z Boha, vítězí nad světem. A to je vítězství, které přemohlo svět: naše víra. Kdo vítězí nad světem, ne-li ten, kdo věří, že Ježíš je Syn Boží? Ježíš Kristus je ten, který přišel skrze vodu a krev; nejen skrze vodu, ale skrze vodu a krev. A to dosvědčuje Duch, protože Duch je pravda.

Evangelium – Jan 20,19-31.

Slova svatého evangelia podle Jana.

Navečer prvního dne v týdnu přišel Ježíš tam, kde byli učedníci. Ze strachu před židy měli dveře zavřeny. Stanul mezi nimi a řekl: „Pokoj vám!“ Po těch slovech jim ukázal ruce a bok. Když učedníci viděli Pána, zaradovali se. Znovu jim řekl: „Pokoj vám! Jako Otec poslal mne, tak i já posílám vás.“ Po těch slovech na ně dechl a řekl jim: „Přijměte Ducha Svatého! Komu hříchy odpustíte, tomu jsou odpuštěny, komu je neodpustíte, tomu odpuštěny nejsou.“ Tomáš, jeden ze Dvanácti, zvaný Blíženec, nebyl s nimi, když Ježíš přišel. Ostatní učedníci mu říkali: „Viděli jsme Pána!“ On jim však odpověděl: „Dokud neuvidím na jeho rukou jizvy po hřebech a nevložím svůj prst na místo hřebů a nevložím svou ruku do jeho boku, neuvěřím.“ Za týden byli jeho učedníci zase uvnitř a Tomáš s nimi. Ježíš přišel zavřenými dveřmi, stanul mezi nimi a řekl: „Pokoj vám!“ Potom vyzval Tomáše: „Vlož sem prst a podívej se na mé ruce, vztáhni ruku a vlož ji do mého boku; a nebuď nevěřící, ale věřící.“ Tomáš mu odpověděl: „Pán můj a Bůh můj!“ Ježíš mu řekl: „Protože jsi mě uviděl, uvěřil jsi. Blahoslavení, kdo neviděli, a (přesto) uvěřili.“ Ježíš vykonal před svými učedníky ještě mnoho jiných zázraků, ale o těch v této knize není řeč. Tyto však jsem zaznamenal, abyste věřili, že Ježíš je Mesiáš, Syn Boží, a s vírou abyste měli život v jeho jménu.

Po přečtení biblických textů je možné vyslechnout promluvu Mons.Tomáše Halíka, případně setrvat v tiché meditaci nebo podle situace a složení účastníků domácí liturgie reagovat na texty

Související články

Martin Staněk

• Další články autora