4. neděle velikonoční - domácí bohoslužba

4. neděle velikonoční se nazývá nedělí "dobrého pastýře". 
Nejčastěji nám asi na mysli vytane narůžovělý svatý obrázek běloskvoucího Ježíše s ovečkou na ramenou. Můžeme se nad touto bukolickou scénou pousmát, ale byla by škoda, kdyby nám překryla obraz Boha, pastýře z Davidova žalmu, který je s námi i v "roklích šeré smrti", vodí nás na místa u vod, kde si můžeme odpočinout. Neměla by nám pocukrovaně zahalovat obraz Boha, který hledá ztracené, "nalomenou třtinu nedolomí" a má větší radost nad jedním znovunalezeným hříšníkem než nad devětadevadesáti spravedlivými. Obraz Boha - pastýře, který hledá i poslední zatoulanou ovci, krásně koresponduje s obrazem Boha-milence, který toužebně hledá svoji milou (obraz člověka, lidské duše), jak jej známe z Šalamounovy Písně písní. Je to Bůh "marnotratný", hledající, vycházející vstříc, nikoliv trestající soudce, nesmlouvavý policista, úředník berního úřadu nebo slídivý voyer našich životů. A také velká inspirace pro nás - zvláště v dnešní době, kdy jsme se nuceně stali trochu více pastýři svých vlastních životů, ale i komunit, které se těsněji semkly. 

Bohoslužby nedělí velikonočních se svojí strukturou příliš neliší od bohoslužeb ostatních nedělí v roce. Vévodí jim však radostné Aleluja, častěji se přijímá podobojí způsobou, biblické texty zprostředkovávají události mezi zmrtvýchvstáním a sesláním Ducha svatého, z počátků rodící se církve, taktéž Ježíšova slova na rozloučenou z Janova evangelia.

Domácí nebo komunitní bohoslužba bude stavět na bohoslužbě slova a jako vždy může být spojena i s následným agapé, tedy buď pohoštěním pro přátele, nebo rodinným obědem. Tam, kde je hudební nadání, může se samozřejmě muzicírovat, zpívat, quod libet. Kdo se rád inspiruje liturgickými barvami, nechť por dobu velikonoční použije barvu bílou. Na stole může být rozsvícená svíce jako symbol zmrtvýchvstalého Krista - světla světa.

Zdroje a inspirace:

Zpěvy z Taizé    Mešní zpěvy    Kancionál     Hosana 

Mešní liturgie 4. neděle velikonoční

Domácí /rodinná, komunitní/ liturgie

Úvodní modlitba

Všemohoucí, věčný Bože, tvůj Syn,
Dobrý Pastýř tvého lidu, předešel nás do tvé slávy;
posiluj jeho slabé stádce,
aby došlo za svým vítězným Pastýřem do nebeské radosti.
Neboť on s tebou v jednotě Ducha svatého ...

Úkon kajícnosti

Při tiché nebo soukromé bohoslužbě se lze na tomto místě stejně jako ve mši sv. krátce zastavit a zpytovat svědomí.
Případně lze vyslovit prosbu o odpuštění hříchů, a na konci zvolat: Pane smiluj se, Kriste smiluj se, Pane smiluj se 

Gloria

Je také možné recitovat nebo zpívat chvalozpěv Gloria (Sláva na výsostech Bohu)  

Bohoslužba slova

1. čtení – Sk 4,8-12

Čtení ze Skutků apoštolů.

Petr, naplněn Duchem Svatým, řekl: „Přední mužové v lidu a starší! Když se dnes musíme odpovídat z dobrého skutku na nemocném člověku, kým že byl uzdraven, tedy ať to víte vy všichni a celý izraelský národ: Ve jménu Ježíše Krista Nazaretského, kterého jste vy ukřižovali, ale kterého Bůh vzkřísil z mrtvých: skrze něho stojí tento člověk před vámi zdravý. On je ten `kámen, který jste vy stavitelé odhodili, ale z kterého se stal kámen nárožní'. V nikom jiném není spásy. Neboť pod nebem není lidem dáno žádné jiné jméno, v němž bychom mohli dojít spásy.“

Žalm 118

Kámen, který stavitelé zavrhli, stal se kvádrem nárožním.

Nebo: Aleluja.

Oslavujte Hospodina, neboť je dobrý,
jeho milosrdenství trvá navěky.
Lépe je utíkat se k Hospodinu
než důvěřovat v člověka.
Lépe je utíkat se k Hospodinu
než důvěřovat v mocné.

Děkuji ti, žes mě vyslyšel
a stal se mou spásou.
Kámen, který stavitelé zavrhli,
stal se kvádrem nárožním.
Hospodinovým řízením se tak stalo,
je to podivuhodné v našich očích.

Požehnaný, kdo přichází v Hospodinově jménu.
Žehnáme vám z Hospodinova domu.
Ty jsi můj Bůh, děkuji ti;
budu tě slavit, můj Bože!
Oslavujte Hospodina, neboť je dobrý,
jeho milosrdenství trvá navěky.

2. čtení – 1 Jan 3,1-2

Čtení z prvního listu svatého apoštola Jana.

Milovaní! Hleďte, jak velikou lásku nám Otec projevil, že se (nejen) smíme nazývat Božími dětmi, ale (že jimi) také jsme! Proto nás svět nezná, že nepoznal jeho. Milovaní, už teď jsme Boží děti. Ale čím budeme, není ještě zřejmé. Víme však, že až on se ukáže, budeme mu podobní, a proto ho budeme vidět tak, jak je.

Evangelium – Jan 10,11-18

Slova svatého evangelia podle Jana.

Ježíš řekl: „Já jsem pastýř dobrý! Dobrý pastýř dává za ovce svůj život. Kdo je najatý za mzdu a není pastýř a jemuž ovce nepatří, (jak) vidí přicházet vlka, opouští ovce a dává se na útěk - a vlk je uchvacuje a rozhání - vždyť (kdo) je najatý za mzdu, tomu na ovcích nezáleží. Já jsem dobrý pastýř; znám svoje (ovce) a moje (ovce) znají mne, jako mne zná Otec a já znám Otce; a za ovce dávám svůj život. Mám i jiné ovce, které nejsou z tohoto ovčince. Také ty musím přivést; a uposlechnou mého hlasu a bude jen jedno stádce, jen jeden pastýř. Proto mě Otec miluje, že dávám svůj život, a zase ho přijmu nazpátek. Nikdo mi ho nemůže vzít, ale já ho dávám sám od sebe. Mám moc (život) dát a mám moc ho zase přijmout. Takový příkaz jsem dostal od svého Otce.“

Související články

Martin Staněk

• Další články autora