5. neděle velikonoční - domácí bohoslužba

5. neděle velikonoční  

S radostí, že kostely se znovu otevírají, byť stále s opatrností a v omezeném rozsahu, nemusí odejít radost domácí bohoslužby, prostřeného stolu Božího slova, rodinné nebo přátelské komunity. Domácí stůl, který jsme po dobu zavřených kostelů proměňovali v oltář a jako hosta často v nepříznivé době zvali jen Krista, kterého učedníci emauzští poznali až při lámání chleba, se může opět pomalu stát stolem přijetí. Přijetí hostů, rodin, přátel, příbuzných ... a všech těch, ve kterých máme také Krista poznávat.
A domácí liturgie se nám může na celý život stát záchytným bodem setkávání nejen v době, kdy nám nemoc nebo jiná omezení společné slavení v kostele oddálí, ale v různé podobě kdykoliv. Aleluja.

Jak jsme zmiňovali již ve všech předešlých návodech, domácí nebo komunitní bohoslužba staví na bohoslužbě slova, na Bibli,  a jako vždy může být spojena i s následným agapé, tedy buď pohoštěním pro přátele, nebo rodinným obědem. Tam, kde je hudební nadání, může se samozřejmě muzicírovat, zpívat, quod libet. Do bohoslužby je dobré co nejvíce zapojit děti a vůbec všechny, kteří se k bohoslužbě sešli - offline i online. 

Kdo se rád inspiruje liturgickými barvami, nechť por dobu velikonoční použije barvu bílou.
Na stole může být rozsvícená svíce jako symbol zmrtvýchvstalého Krista - světla světa.

Zdroje a inspirace:

Zpěvy z Taizé    Mešní zpěvy    Kancionál     Hosana 

Mešní liturgie 5. neděle velikonoční

Domácí /rodinná, komunitní/ liturgie

Úvodní modlitba

Všemohoucí, věčný Bože,
stále v nás posiluj účinky velikonočního tajemství,
ať ti, které jsi obnovil svátostí křtu,
pod tvou ochranou a s tvou pomocí přinášejí hojné plody
a dosáhnou radostí věčného života.
Amen.

Úkon kajícnosti

Při tiché nebo soukromé bohoslužbě se lze na tomto místě stejně jako ve mši sv. krátce zastavit a zpytovat svědomí.
Případně lze vyslovit prosbu o odpuštění hříchů, a na konci zvolat: Pane smiluj se, Kriste smiluj se, Pane smiluj se 

Gloria

Je také možné recitovat nebo zpívat chvalozpěv Gloria (Sláva na výsostech Bohu)  

Bohoslužba slova

1. čtení – Sk 9,26-31

Čtení ze Skutků apoštolů.

Když přišel Šavel do Jeruzaléma, pokoušel se navázat styk s učedníky, ale všichni se ho báli. Nemohli uvěřit, že on je učedníkem. Ujal se ho však Barnabáš. Uvedl ho k apoštolům a vypravoval, jak (Šavel) viděl na cestě Pána, který s ním mluvil, a jak v Damašku neohroženě vystupoval ve jménu Ježíšově. Od té chvíle byl s nimi v Jeruzalémě stále ve styku a směle vystupoval ve jménu Páně. Také rozmlouval s helénisty a přel se s nimi. Ti mu však začali ukládat o život. Jakmile se to bratři dověděli, doprovodili ho dolů do Césareje a odtamtud ho vypravili do Tarsu. Církev měla pokoj v celém Judsku, Galileji i Samařsku. S úspěchem se vyvíjela, žila v bázni před Pánem a rostla přispěním Ducha Svatého.

Žalm 22

Budu tě chválit, Hospodine, ve velkém shromáždění.

Nebo: Aleluja.

Své sliby splním před těmi, kdo ctí Hospodina.
Chudí se najedí do sytosti,
kdo hledají Hospodina, budou ho chválit:
„Navěky ať žije vaše srdce!“

Rozpomenou se, k Hospodinu se obrátí
všechny končiny země,
před ním se skloní
všechna lidská pokolení.
Jen jemu se budou kořit všichni, kdo spí v zemi,
před ním se skloní všichni, kdo sestupují v prach.

I má duše bude pro něho žít,
mé potomstvo bude mu sloužit.
Bude vyprávět o Pánu příštímu pokolení,
lidu, jenž se narodí, budou hlásat jeho spravedlnost:
„To udělal Hospodin!“

2. čtení – 1 Jan 3,18-24

Čtení z prvního listu svatého apoštola Jana.

Děti, nemilujme jen slovem a jazykem, ale činem, doopravdy! Podle toho poznáme, že jsme z pravdy, a to uklidní před ním naše svědomí, když by nám něco vyčítalo, neboť Bůh ví všechno dokonaleji a lépe než naše svědomí. Milovaní, jestliže nás svědomí neobviňuje, dodá nám to radostné důvěry v Boha a dostaneme od něho všechno, zač prosíme, protože zachováváme jeho přikázání a konáme, co je mu milé. A to je to jeho přikázání: abychom věřili ve jméno jeho Syna Ježíše Krista a navzájem se milovali, jak nám nařídil. Kdo zachovává jeho přikázání, zůstává v Bohu a Bůh v něm. A že v nás zůstává, poznáváme podle Ducha, kterého nám dal.

Evangelium – Jan 15,1-8

Slova svatého evangelia podle Jana.

Ježíš řekl svým učedníkům: „Já jsem pravý vinný kmen a můj Otec je vinař. Každou ratolest na mně, která nenese ovoce, odřezává, a každou, která nese ovoce, čistí, aby nesla ovoce ještě více. Vy jste už čistí tím slovem, které jsem k vám mluvil. Zůstaňte ve mně, a já (zůstanu) ve vás. Jako ratolest nemůže nést ovoce sama od sebe, nezůstane-li na kmeni, tak ani vy, nezůstanete-li ve mně. Já jsem vinný kmen, vy jste ratolesti. Kdo zůstává ve mně a já v něm, ten nese mnoho ovoce, neboť beze mne nemůžete dělat nic. Kdo nezůstane ve mně, bude vyhozen ven jako ratolest; uschne, seberou ji, hodí do ohně
a hoří. Zůstanete-li ve mně a zůstanou-li ve vás moje slova, můžete prosit, oč chcete, a dostanete to. Tím bude oslaven můj Otec, že ponesete mnoho ovoce a osvědčíte se jako moji učedníci.“

Související články

Martin Staněk

• Další články autora