Píseň z ledna 1969 na počest Jana Palacha zazněla v podání Autora, Bohdana Mikoláška, v kostele Nejsv. Salvátora 17. ledna 2016.
Články
Palachův týden
"Člověk musí bojovat proti tomu zlu, na který právě stačí"
V letošním roce si připomínáme 53. výročí oběti Jana Palacha, která měla vyburcovat národ z letargie.
16. ledna je dnem Palachova činu na Václavském náměstí, 19. ledna Jan Palach svým zraněním podlehl.
Mše sv. za Jana Palacha - neděle 16.1. od 20.00 hodin.
Celebruje Mons. Tomáš Halík
Výstava věnovaná /nejen/ Janu Palachovi
instalována bude v našem kostele od neděle 16.1. do neděle 30.1.2019. Pořadá Společnost přátel České Bible /a její předsedkyně Alena Maria Kubíčková/ ve spolupráci s Akademickou farností.
Více o Janu Palachovi: www.janpalach.cz
Foto ze mše ke 40. výročí upálení Jana Palacha
„Vzhledem k tomu, že naše národy se ocitly na pokraji beznaděje a odevzdanosti, rozhodli jsme se vyjádřit svůj protest a probudit svědomí národa.“
Z Palachova dopisu Svazu československých spisovatelů, 16. leden 1969
Jan Palach se zapálil na Václavském náměstí 16. ledna 1969 a svým zraněním podlehl o tři dny později. Mons. Tomáš Halík připomněl, že někdy se jeho čin nesprávně interpretuje jako protest proti sovětské okupaci - ve skutečnosti šlo o nesouhlas s tím, jak se společnost smiřovala s obnovenou nesvobodou a totalitní zvůlí.
Jan Palach se narodil v Praze roku 1948. Pocházel ze Všetat kde také vyrůstal. Vystudoval Gymnázium v Mělníku. Na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy nebyl v roce 1966 přijat pro svůj "živnostenský původ", i když uspěl při přijímacích zkouškách. Začal proto studovat na Vysoké škole ekonomické. V roce 1968 svůj pokus dostat se na Filozofickou fakultu zopakoval, tentokrát úspěšně.
Na podzim se účastnil mnohých protestních akcí proti okupaci, včetně studentské stávky. Protože však neviděl žádný významný pokrok, pravděpodobně začal uvažovat o radikálnější akci, která by probrala společnost z rezignace, do níž se postupně propadala.
Dne 16. ledna 1969 se v horní části Václavského náměstí v Praze polil hořlavinou a zapálil. Hořící běžel přes křižovatku od kašny pod muzeem k Washingtonově ulici, kde se jej pokusil uhasit výhybkář Dopravního podniku svým kabátem. S rozsáhlými popáleninami byl převezen na Kliniku popálenin FNKV a LFH UK v pražské Legerově ulici.
Zde s ním byl na magnetofonový pásek natočen krátký rozhovor, v němž Palach hovořil o příčině svého činu. V záznamu se zmiňuje o pasivitě lidí, vystupuje proti rozšiřování Zpráv – deníku vydávaného sovětskými okupanty, a požaduje generální stávku. Z rozhovoru je patrné, že byl pod utišujícími léky a měl značné bolesti. Zemřel 19. ledna 1969, tři dny po svém činu.
foto: wikipedie