Články
Mistr Jan Hus jako teolog
Tomáš Halík ke kontextu Husova teologického myšlení. Z knižního rozhovoru s Janem Jandourkem Ptal jsem se cest.
"Co se týče Husova učení, myslím, že bychom měli jeho myšlenky chápat vždy v kontextu doby a s přihlédnutím k úmyslu, s kterým je formuloval. Čteme-li např. De ecclesia jako dogmatický traktát, který má pozitivně formulovat nauku o církvi, hodnotíme jeho slova o papežství jinak, než když je čteme jako polemickou reakci na konkrétní podobu papežství jeho doby.
V poslední době mě nad Husem napadla ještě jiná věc. Jan Sokol správně ukazuje, že hnutí devotio moderna se obrátilo k niterné zbožnosti také proto, že hledalo formu uskutečnění křesťanství v době, kdy v důsledku politického nadužívání interdiktu, zákazu bohoslužeb a jakési "stávky církevní instituce" často fakticky selhávala institucionální forma víry a pastorační péče.
Nešlo Husovi také - a možná především - o to, jak provést křesťany autenticky ("v pravdě", ve věrnosti Kristu) dobou, kdy institucionální církev byla v důsledku trojpapežství a dalších zlořádů lidsky a křesťansky nevěrohodná? Nebyl to prostě projev jeho pastorační zodpovědnosti v době krize církve? Ukazoval, že místo falešného spoléhání na "opus operatum" a poslušnost vůči instituci je spíše třeba vzít na sebe odpovědnost za věc Božího království a následovat chudého Krista a radikálně žít evangelium.
Možná, že Hus nebyl tak pokorný a trpělivý jako František či Dominik, ale rozhodně ho s nimi spojovala prorocko-mystická vize chudého Krista, kterého bohatá a mocná podoba církve spíše zakrývá, než zprostředkuje. Možná, že v tom Husovi může zvláště dobře rozumět doba, kdy se zas tolika lidem zdá, že institucionální stránka církve - opět z jiných důvodů - není tím, oč se lze v prožívání víry především opřít - ať už proto, že je prakticky destruovaná, jak tomu bylo v době komunismu, anebo že ztrácí kontakt s živou kulturou své doby."
Jan Jandourek: Tomáš Halík - Ptal jsem se cest, Portál 1997, str. 40-41. Odpověď na otázku Jaký je Hus jako teolog?.