Články
Spolu proti nesnášenlivosti a strachu - mezináboženský apel
Teolog a sociolog P. Tomáš Halík spolu s několika dalšími osobnostmi světa náboženství i politiky vydal výzvu s názvem Náboženství – naděje pro chvějící se svět. Jak P. Halík sám uvádí „ptáme se, co dělat, aby se náboženství opět stalo zdrojem naděje, řešením problémů, a ne jejich součástí." Cílem výzvy je podnítit náboženské představitele, aby vzájemně spolupracovali v současné době globálních hrozeb, kdy svět potřebuje naději.
Zde uvádíme výzvu v plném znění:
Náboženství - naděje pro chvějící se svět
1. Svět, který se zmítá
Žijeme ve světě, který se zmítá. Výzvy, kterým lidstvo čelí, jsou obrovské:
V mnoha částech světa se vedou barbarské války; hrozba nadměrného použití nukleárních zbraní a jaderných superzbraní ve válečných zónách je akutní.
Citlivý klimatický systém dosáhl mnoha kritických bodů, jejichž překročení ohrožuje životní prostředí Země.
Války, beznaděj způsobená chudobou a klimatické katastrofy přiměly k útěku již více než 100 milionů lidí; politické napětí v hostitelských zemích roste.
V bohatých zemích probíhá proces informatizace, který mění sociální strukturu podobně jako industrializace.
Pandemie tyto procesy zastínila a odsunula do pozadí. Mezitím se dostaly do politiky.
2. Mnoho lidí je znepokojeno, šíří se strach.
Mnozí lidé pociťují tyto hrozby v každodenním životě stále častěji. V Evropě hoří lesy. Řeky mají nebývale nízký stav vody. Jinde jsou záplavy. Vzhledem k tomu, že kukuřice a pšenice z Ukrajiny nemohou být bez překážek přepravovány, je hlad v mnoha částech světa ještě větší. Ceny energií celosvětově rostou. Životní náklady se stávají nedostupnými pro sociálně slabé i v bohatých zemích. Takové zkušenosti lidi zneklidňují. Vyvolávají v lidech strach. Strach však ničí solidaritu a vytváří atmosféru rostoucí rivality.
Někteří političtí populisté a náboženští fundamentalisté využívají strach, lži a chamtivost k prohlubování rozdílů mezi národy, kulturami a náboženstvími, k podněcování nenávisti a násilí, k šíření nacionalismu (národního egoismu) a xenofobie.
3. Hledání zdrojů naděje
V této světové situaci my, signatáři této výzvy, spolu s mnoha lidmi dobré vůle hledáme zdroje, které nám pomohou obstát tváří v tvář strachu a odvážně čelit výzvám. Toho nelze dosáhnout sliby o bezpečnosti. Jedině důvěra nás povzbuzuje k tomu, abychom našli naději a začali jednat. Čím je situace ve světě neutěšenější, tím více naděje svět potřebuje. Jen díky této naději neztratí odpovědné osoby a obyvatelstvo důvěru, že velké výzvy lze překonat.
4. Náboženství jako zdroj naděje
Pro miliony lidí byla a stále jsou světová náboženství zdrojem naděje a síly k překonání strachu, egoismu a rezignace, inspirací pro solidární život.
Velká touha po sjednocení lidstva ve spravedlnosti a míru, za kterou se zasazují náboženství, neztratila nic ze své síly a motivuje stále více lidí, zejména v dobách strachu.
5. Náboženství jsou často součástí problému, nikoli jeho řešením
Zároveň si uvědomujeme, že náboženské komunity jsou v této době, kdy je jich tak naléhavě zapotřebí, v obtížné situaci. Dokonce i mnozí věřící - včetně papeže Františka - bolestně přiznávají, že náboženství (náboženské komunity) jsou často součástí problému, a nikoli součástí řešení.
Křesťanské církve v Evropě ztrácejí z řady závažných důvodů důvěru. Často jsou příliš zahleděné do sebe, tedy "nemocné", jak diagnostikoval papež František.
Nejen křesťanské církve, ale i islám se celosvětově nachází v hluboké krizi důvěry. Spojení náboženství a násilí již vážně poškodilo křesťanství v Evropě. Nábožensky motivované teroristické násilí ohrožuje důvěryhodnost celosvětové muslimské komunity.
Mnohé také právem pobuřuje spojenectví mezi válčícími ruskými politiky a patriarchou ruské pravoslavné církve.
6. Obnova náboženských společenství pro dobro světa
Ve světových náboženstvích však existují účinné síly, které toto tragické spojení mezi Bohem a násilím odmítají a chtějí ho překonat. Náboženství by se ve svém politickém angažmá ve světě měla řídit svými prorockými zdroji, a ne zájmy mocných. Pravé náboženství proměňuje násilí v (univerzální) lásku. V tom je zakořeněna důstojnost, rovnost, svoboda, spravedlnost a mír se všemi lidmi a přírodou.
V této vážné chvíli se my, signatáři této výzvy, kteří patříme k různým náboženským společenstvím, obracíme do vlastních řad a na všechna náboženská společenství a všechny lidi dobré vůle.
Chceme naléhavě připomenout sobě i všem ostatním:
Všechna náboženská společenství potřebují kritickou sebereflexi a úsilí o sebeprohloubení a obnovu, aby znovu získala svou často oprávněně ztracenou důvěryhodnost a morální autoritu. Součástí naděje, kterou potřebujeme, je vnitřní reforma a teologická paměť dějin.
Mají-li být náboženské komunity nástrojem smíření a míru, musí zejména nyní překonat všechny projevy vzájemné rivality a usilovat o kulturu vzájemného uznání a respektu.
Všechna náboženská společenství potřebují odvahu a pokoru k "sebetranscendenci", tj. k tomu, aby se oprostila sama od sebe a překonala svůj "kolektivní narcismus", aby nesledovala pouze své institucionální a ideologické zájmy, ale aby převzala spoluodpovědnost za náš společný svět.
7. Ne smrtelné křeče, nýbrž porodní křeče
Papeži Františkovi – ve shodě s Druhým vatikánským koncilem (Nostrae aetate 2) - velmi záleží na tom, aby náboženství a všichni lidé dobré vůle spolupracovali pro dobro světa. V dokumentu o bratrství všech lidí pro mírové soužití ve světě připomíná spolu s velkým imámem Ahmadem Al-Tayyebem, že Bůh "stvořil všechny lidi se stejnými právy, stejnými povinnostmi a stejnou důstojností a vyzval je, aby žili společně jako bratři a sestry".
Náboženství podporují naději, že současné problémy, které sužují svět, nejsou smrtelnou křečí Země a lidstva, ale porodními bolestmi světa, kde lidé žijí ve spravedlnosti a míru v souladu s přírodou.
Iniciátoři:
Tomáš Halík, sociolog a teolog, Praha
Annette Schavan, býv. ministryně Německé spolkové vlády, Ulm
Paul M. Zulehner, pastorální teolog a religionista, Vídeň
První signatáři:
José Casanova (sociolog náboženství, Georgetown University, Washington)
Massimo Faggioli (teolog a religionista, University of Villanova, Philadelphia)
Kasper Mariusz Kaproń OFM (liturgista, Teologická fakulta San Pablo – Cochabamba, Bolívie)
Azza Karam (generální tajemník Religions for Peace, International, New York)
Alberto Melloni (historik, zakladatel Evropské akademie náboženství, Bologna)
Maram Stern (viceprezidentka Světového židovského kongresu, Brusel a New York)
Charles Taylor (filozof, Montreal)
foto: Pixabay