Články
Benefice vynesly 16 450 Kč pro ukrajinské děti
Foto: Petra Skůpová
Letošní benefiční koncerty - Rybova Česká mše vánoční v podání Sboru a orchestru Univerzity Karlovy a koncert ženského sboru Dobrovyly - vynesly celkem 16 450 Kč. Výtěžek půjde na projekt Vánoce pro ukrajinské děti - dárky a školní potřeby pro děti ukrajinských uprchlíků, kterým poskytují zázemí a pomoc pražští jezuité. Pokud vás zajímá, jakým způsobem jezuité svou pomoc organizují, přečtěte si článek Petra Havlíčka SJ, který přetiskujeme z Bulletinu Jezuité 4/2022 se svolením autora.
TŘÍDA PRO UKRAJINSKÉ DĚTI
Ukrajinské děti v Praze chodí do školy k jezuitům. V prostorách kostela sv. Ignáce vznikla třída, která je součástí základní školy ve Štěpánské ulici. Věříme, že výchova mladé generace uprostřed války může přispět k dílu smíření.
Vše začalo poměrně jednoduše. Po vypuknutí války na Ukrajině se společenství kolem kostela sv. Ignáce rozhodlo uspořádat sbírku věcí, které by na Ukrajinu poslali. Podnět daly i děti z naší farnosti, které se ptaly: „Co mám říct svému spolužákovi z Ukrajiny? On brečí. Má tam babičku.“
Humanitární pomoc
Po ohlášení na sociálních sítích měla sbírka začít v neděli 27. února v poledne. Už o půl dvanácté se ale „protrhla hráz“ s dary. Nejprve na dvůr pražské rezidence přijeli dobrovolní hasiči s obrovským množstvím věcí, které přivezli ze Skautského institutu. Lidé pak nosili nebo auty přiváželi další věci. Dvůr byl brzy plný krabic, oblečení a pytlů s věcmi.
Potřebovali jsme pomoc dobrovolníků, bez níž bychom nával práce nikdy nezvládli. Od začátku akce se tak u jezuitů vystřídalo přes 200 dobrovolníků. Šlo o farníky, členy Vysokoškolského katolického hnutí Praha (VKH), skauty a další pomocníky, kteří se hlásili na základě výzev na sociálních sítích. Patřili mezi ně i ruští studenti studující v Praze.
Díky ukrajinským přátelům jsme mohli roztříděné věci posílat na konkrétní místa podle zadání. Během jarních týdnů se podařilo naplnit několik 3,5tunových dodávek s pomocí, která byla dopravena přímo na Ukrajinu (Vysokij Byčkiv, Kyjev, Lvov a Žitomir). Další dodávky byly vypraveny prostřednictvím polské JRS (Jezuitské služby uprchlíkům).
Postupně se hlavní část naší pomoci přesměrovala na zajištění ubytování pro uprchlíky v jezuitských prostorách v Praze na Ječné ulici a v DěčíněKřešicích. V podkroví pražské rezidence našlo přístřeší pět osob, v Děčíně 16–17 osob. Pomáhali jsme jim také s úředními a dalšími záležitostmi – založení českého účtu v bance, zdravotní a sociální pojištění, přihlášení k lékaři, nalezení zaměstnání a u studentů přijetí na univerzitu.
Brzy bylo jasné, že bude potřeba také najít způsob, jak pomoci s integrací uprchlíků do české společnosti. Tak se zrodila myšlenka zapojit se do vzniku adaptačních skupin, která brzy přerostla do zřízení školní třídy ve spolupráci se základní školou ve Štěpánské ulici.
Jarní třída
V okolí jezuitské farnosti vyvstala potřeba, aby ukrajinské maminky, které dostaly práci, měly přes den komu svěřit své děti. Šlo o rodiny, které byly ubytovány v hostelech a ubytovnách v Praze 2. O této potřebě jsme se dozvěděli díky kontaktům na školském a sociálním odboru městské části. Při vyjasňování podoby adaptační skupiny pro děti nám pomohla skutečnost, že dvě z ubytovaných Ukrajinek v jezuitské rezidenci jsou učitelka a psycholožka. Proto jsme je zapojili do přípravy a organizace skupiny, která se přetvořila ve dvě ukrajinské třídy.
Foto: Tomáš Kutil (Katolický týdeník)
Tyto třídy mohly vzniknout jen díky spolupráci se Základní školou sv. Štěpána, která převzala na svá bedra všechnu administrativní stránku organizace a zaměstnala naše dvě Ukrajinky. Farnost poskytla prostory v zázemí kostela a zařídila jejich přetvoření na učebny. Opět pomohli dárci a sponzoři, např. školní lavice a židle poskytla fakulta FEL ČVUT, společnost Activa věnovala školní a kancelářské potřeby, nadace Novy darovala tablety pro online výuku. Z finanční sbírky jsme zajistili placení obědů pro ukrajinské děti, které se stravovaly ve škole ve Štěpánské ulici, a také jsme přispěli na plat ukrajinské učitelky a psycholožky.
Jarní výuka v našich dvou třídách byla zahájena 3. dubna. Do školy k nám chodilo skoro 50 dětí z prvního a druhého stupně základní školy. Výuka dětí ve věku 1.–4. třídy se konala v Družinském sále, výuka starších dětí v místnosti ve věži kostela. Mladší děti se učily prezenčně každý den dopoledne, starší děti měly distanční výuku online – připojovaly se ke škole na Ukrajině v rámci programu, který zavedlo ukrajinské ministerstvo školství. Protože jsme na jaře nevěděli, jak dlouho válka potrvá, domluvili jsme se, že celá výuka bude v ukrajinštině. Každá třída proto měla svou ukrajinskou učitelku. K tomu měly děti každý den hodinu češtiny, aby se postupně připravovaly na případný přechod do regulérní české školy. S výukou češtiny jako lektoři pomáhali dobrovolníci z naší farnosti. Výuku jsme odpoledne nabízeli také maminkám dětí.
Až na drobnosti nebylo zapotřebí řešit žádné závažné kázeňské nebo osobní problémy. Připisujeme to tomu, že žáci byli z počátku ve svém ukrajinském školském systému, který znaly děti i maminky, a postupně se přecházelo na český systém. Velmi k tomu přispěly naše dvě učitelky, paní Olena a paní Luďa, které pomáhaly řešit také spoustu sociálních otázek dětí a jejich maminek.
Nový školní rok
Během léta byly naše děti z těchto dvou adaptačních tříd přijaty do českých škol. Mnoho z nich nám přijala například církevní Veselá škola. Děti také během léta navštěvovaly měsíční kurz češtiny, takže na nový školní rok v české škole byly dobře připraveny.
S novým školním rokem naše spolupráce se ZŠ Štěpánská pokračuje. Od 1. září funguje při kostele sv. Ignáce jedna regulérní třída, která se z prostoru Družinského sálu přestěhovala do tzv. hudebního sálu. Jde o 2. třídu prvního stupně, ve které se již vyučuje plně podle českých osnov. Navštěvují ji nové děti, přidělené školským odborem Prahy 2. Výuku zajišťuje dvojice pedagogů – český třídní učitel ze ZŠ Štěpánská a naše ukrajinská učitelka paní Olena, kterou škola dále zaměstnává. Paní Olena jednak při českých hodinách pomáhá dětem jako asistentka pedagoga, několik předmětů pak vyučuje sama v ukrajinštině, např. výtvarnou výchovu. Odpolední program má na starosti opět tandem – česká vychovatelka a naše ukrajinská psycholožka paní Luďa.
Naše třída pro ukrajinské děti je malá, ale věříme, že je součástí velkého díla naděje a smíření. Uprostřed války, kdy jedni živí nenávist a nepřátelství, je důležité budovat něco, co přispěje k budoucnosti, až válka skončí. Vsadili jsme na děti. Toužíme, aby se stejně jako v době míru mohly učit a růst a zároveň aby zažily vzájemnou úctu, přátelství a pomoc. Věříme, že naše dílo je příspěvkem k budoucímu smíření.
Petr Havlíček SJ, s přispěním Samuela Prívary SJ a Terezy Novotné