Články
Truchlíme s truchlícími
Slovo Marka Váchy nejen ke studentům 3. lékařské fakulty UK
Vážené a milé studentky, vážení a milí studenti,
přítomnost ukazuje, jak doslova životně důležité jsou vztahy k našim blízkým a zároveň jak nedůležité a zbytné se nyní zdají naše nedávné drobné starosti, naše jalové spory, nepodstatná pěna dní.
Ještě jsme neproplakali Ondrovu smrt, když nás zasáhlo ještě cosi mnohem horšího. Tentokráte čisté zlo, zamýšlené a způsobené lidskou myslí, s úmyslem působit co nejvíc zla. Několik tisíc lidí nyní truchlí, protože znali osobně někoho ze zavražděných, a my truchlíme s nimi.
Kontury zla a zároveň s ním i kontury dobra jsou tím jasněji patrné, neboť jak se ukazuje zlo, ukazuje se spolu s ním i dobro. Neboť kde se rozmnoží nenávist, tam se v míře daleko štědřejší rozmnoží i láska. Tak nějak to píše svatý Pavel. Viděli jsme to na reakcích vás studentů, na vlnách solidarity a desítkách pietních či náboženských setkáních. Nyní pláčeme s plačícími. Nyní je čas na objímání, čas na společné mlčení. Čas na smutek, i na ten státní. Čas projevit emoce a jak kdysi dávno poznamenala Kübler-Rossová, nosit kytice živým, neboť pokládat je na rakev již může být pozdě. Láska jsou drobné konkrétní skutky, nic víc, ale zároveň má každý skutek lásky nekonečnou hodnotu.
Vánoční svátky obrací perspektivu a bez rozdílu vyznání a náboženských kontextů si připomínáme ty nejbanálnější věci: že je radostnější dávat, než dostávat, že nemohu milovat Boha, pokud nemiluji lidi, že nikdo z nás není ostrov, a že pokud se někdo ostrovem stane, následky mohou být ničivé. Jak banální je napsat, že ten jediný člověk, kterého změnit opravdu mohu, jsem já sám. Maimonides dodává, představ si, že síly dobra a zla spolu skutečně zápolí a síly jsou vyrovnány: ty jsi jazýčkem na miskách vah. Jak se ti povede den, na kterou stranu se přikloníš, tak ta strana zvítězí, na tobě záleží osud světa. Není malých rolí.
Tohle všechno obsahuje vánoční příběh, na kterém vyrostla Evropa. Bůh přichází jako dítě, potřebuje lásku člověka, pražské Jezulátko potřebuje naši ochranu. Ten bezmocný je Bůh a ten kdo daruje, je člověk. To skrze tebe se změní svět. Všechno naopak.
Přeji si, abyste letošní vánoce prožili hlouběji než jindy, abyste se nebáli ani plakat, ani milovat, abyste s pokorou přijali svoji velikost, abyste nosili kytice živým, aby vaše rodina, vaše fakulta, vaše univerzita, váš stát, váš svět se proměnil skrze vás k dobrému, aby už žádný člověk nebyl ostrov. Může se to zdát obtížné, jak však víme od Bena Guriona, být realistou znamená věřit v zázraky.
Marek Orko Vácha
Psáno na Štědrý večer 24. prosince 2023
Zdroj: Facebook 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy