Články
3. týden adventní
3. týden adventní
Přestože již nejsme v bohoslužbách odkázáni pouze na domácí prostředí tak jako po dva předchozí roky v pandemii, pro mnohé budou advent ztělesňovat nejen rorátní mše sv., ale i osobní modlitba, meditace či domácí liturgie. Přinášíme proto pár impulzů pro adventní dobu.
Doba adventní, jež trvá 4 týdny, je přípravou na vánoční svátky Narození. Je charakterizována fialovou liturgickou barvou. Ta je sice podobně jako v době postní dobou pokání, advent však na rozdíl od předvelikonočního období nemá silný postní charakter. Jedná se spíše o dobu zamýšleného usebrání, uvědomění si svých limitů, ale i zvýšené bdělosti k vlastnímu duchovnímu životu. O Vánocích se pak tyto důrazy mohou projevit ve větší vnímavosti k našim bližním.
Adventní věnec je již požehnán, ale přesto, zde najdete inspiraci k tomuto požehnání
Barva třetí neděle je růžová, symbolizuje tak červánky přicházejících svátků vánočních.
Následují liturgická biblická čtení buď pro krátkou domácí adventní bohoslužbu nebo pro vaše osobní"lectio divina".
Jak pracovat s biblickým textem metodou "lectio divina", se můžete dozvědět například v tomto videonávodu.
1. čtení - Iz 35,1-6a.10
Zaraduje se vyprahlá step, zajásá a vykvete poušť. Jak narcis bujně vykvete, zajásá, zaplesá, zavýská. Bude obdařena nádherou Libanonu, krásou Karmelu a Šaronu. Můj národ uvidí slávu Hospodina, vznešenost našeho Boha. Posilněte skleslé ruce, ochablá kolena upevněte! Malomyslným řekněte: Vzmužte se, nebojte se! Hle, Bůh váš přináší odvetu, odplatu božskou! On sám přijde a spasí vás! Tehdy se otevřou oči slepých, odemknou se uši hluchých. Tu poskočí chromý jak jelen a zaplesá jazyk němého. Vrátí se ti, které vykoupil Hospodin, s jásotem přijdou na Sión, věčné veselí bude jim věnčit hlavy, dojdou radosti a veselí, prchne starost a vzdychání.
2. čtení - Jak 5,7-10
Bratři, vydržte všechno trpělivě až do té doby, kdy přijde Pán. Podívejte se na rolníka, jak čeká na drahocennou úrodu! Čeká na ni trpělivě, až přijde podzimní a jarní déšť. Vydržte i vy trpělivě a posilněte své srdce, neboť příchod Páně je blízko. Nestýskejte si, bratři, jeden na druhého, abyste nebyli souzeni. Hle, soudce už stojí přede dveřmi! Vezměte si, bratři, za vzor v utrpení a trpělivosti proroky, kteří mluvili jménem Páně.
Evangelium - Mt 11,2-11
Jan (Křtitel) slyšel ve vězení o Kristových činech. Poslal tedy k němu své učedníky s dotazem: "Ty jsi ten, který má přijít, anebo máme čekat jiného?" Ježíš jim odpověděl: "Jděte a oznamte Janovi, co slyšíte a vidíte: slepí vidí, chromí chodí, malomocní jsou očišťováni, hluší slyší, mrtví vstávají, chudým se hlásá radostná zvěst. A blahoslavený, kdo se nepohorší nade mnou." Když odcházeli, začal Ježíš mluvit k zástupům o Janovi: "Co jste vyšli na poušť vidět? Snad rákos zmítaný větrem? Nebo co jste vyšli vidět? Člověka oblečeného do jemných šatů? Ti, kdo nosí jemné šaty, jsou (přece) v královských palácích. Proč jste tedy vyšli? Vidět proroka? Ano, říkám vám, víc než proroka. To je ten, o němž je psáno: 'Já posílám svého posla před tvou tváří, aby připravil cestu před tebou.' Amen, pravím vám: Mezi těmi, kdo se narodili ze ženy, nepovstal nikdo větší než Jan Křtitel. Ale i ten nejmenší v nebeském království je větší než on."
Kalendář liturgických čtení na 3. adventní týden
_______________________________________________
K zamyšlení pro tento týden z autorů duchovní literatury:
_______________________________________________
Anselm Grün: Být u sebe ,doma', aby mě Bůh mohl zastihnout (ukázka z knihy)
Abych se mohl setkat s Bohem, musím se předně setkat nejdříve sám se sebou. Předně musím být nejdříve sám u sebe. A to normálně nejsem.
Neboť když se pozoruji, objevím, že se mé myšlenky potulují sem tam, že jsem se svými myšlenkami někde, ale ne u sebe. Nemám žádný kontakt se sebou, mé myšlenky mě odvádějí ze mne ven a vedou mě někam jinam. Nemyslím já, nýbrž „ono to myslí“ ve mně, myšlenky se osamostatňují, překrývají mé pravé „já“.
První úkon modlitby záleží v tom, abych se dostal nejdřív do styku se sebou samým. Tomu nás stále znovu učili církevní otcové a staří mniši. Tak Cyprián z Kartága říká: „Jak můžeš žádat od Boha, aby tě slyšel, když sám sebe neslyšíš? Chceš, aby Bůh myslel na tebe, a ty sám na sebe nemyslíš.“ („Quomodo te audiri a Deo postulas, cum te ipsum non audias? Vis esse Deum memorem tui, quando tu ipse memor tui non sis.“) Vždyť ty sám nejsi u sebe. Jak chceš, aby byl Bůh u tebe?
Když já nejsem doma, nemůže mě ani Bůh zastihnout, kdyby chtěl ke mně přijít. Slyšet sebe znamená slyšet svou pravou podstatu. Ale setkat se se sebou znamená také slyšet své city a potřeby, slyšet to, co mnou hýbe. Slyšet sebe sama, dostat se do styku se sebou a se svými nejhlubšími potřebami je podle Cypriána podmínkou, abychom se dostali v modlitbě do styku s Bohem...
Z knihy Anselma Grüna "Modlitba jako setkání", kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství
Tomáš Halík: Procitají andělé (ukázka z knihy)
„Lidi živé víry často poznáme podle jejich báječného smyslu pro humor. Bigotní pobožnůstkáři, náboženští fanatici a farizejští moralizátoři nejsou humoru schopni, podobně jako zahořklí skeptici. Lidé živé víry mají totiž v sobě to, co jde se skutečnou radostí vždy ruku v ruce: vnitřní svobodu. Radost je plodem svobodného srdce. Radost je – čteme v Písmu – ovocem Ducha svatého. Boží království, které přináší Ježíš, je opakem jak pochmurné zatrpklosti, tak kýčového disneylandu plytké zábavy: je gejzírem radosti. Židovská tradice slavení šabatu říká, že člověk po dobu svátku dostává ,šabatovou duši' – takovou, jakou bude mít v nebi. Proto k přikázáním o šabatu patří nejen zákaz služebných každodenních prací, ale věřícímu je zakázáno truchlit, hádat se a být protivný. Není to dobrá inspirace i pro naše slavení adventu a Vánoc? K tradici adventu patřilo vzdálit se od zábav a rozptýlení. To vůbec neznamená oddat se nějaké truchlivé vážnosti. To znamená pokusit se sestoupit do ticha, kde zurčí pramen skutečné radosti. Radost, kterou zakouší člověk při slavení svátků a při opravdové modlitbě v Boží blízkosti, je už jakousi předchutí, aperitivem hostiny v Božím království. Pokoj a skutečnou radost nám svět nemůže dát a nemůže nám ji ani vzít. Není z vnějšku, je z Boha. Jak praví prorok Ezdráš: ,Radost zHospodina bude vaší záštitou' (Neh 8,10). Je to síla, proměňující i bolest, smutek a utrpení, je to míza života."
Ukázka z kázání pro třetí neděli adventní. Vydalo Nakladatelství lidové noviny v roce 2022
Richard Rohr: Očekávání Vánoc. Adventní zamyšlení (ukázka z knihy)
„To, co hledáte, je to, co najdete
... Ježíš říká, že Jan Křtitel je jak ,největší', tak zároveň i ,nejmenší'. Posleství je následující: Ano, tohle je království, ale zároveň to úplně království není. Ano, je tady, ale není zde zcela. Království nikdy nebude soukromým vlastnictvím žádného ega. Nikod z nás si ho nezaslouží - a ve skutečnosti ani nejde o to, zda si ho někdo zaslouží, či ne. Podstatná je jedině důvěra. Nikdo nemůže říci: ,Mám ho'. Je to vždy pozvání, kdy se nám nabídne právě tolik, aby nás to vtáhlo o něco hloub. Právě tolik Boha, aby to v nás vyvolalo větší touhu po Bohu, přičemž vše řídí bez výjimky Bůh. ,Ne vy jste vyvolili mne, ale já jsem vyvolil vás' (Jan 15,16). Díky Bohu však tutéž pasáž Lukáš uzavírá slovy: ,Království Boží je uprostřed vás!' (Lk 17,21). Evangelium nám ukazuje, že život je vždy všehochuť, ovšem dobrá všehochuť. Království tady nelze ,plně vypozorovat'. Všechny stíny se rozpustí až ve věčnosti. Zde v mezičase žijeme ve víře a v důvěře."
Ukázka z knihy, z kapitoly Čtvrtek třetího adventního týdne. Převzato se svolením nakladatelství Portál, které knihu vydalo v roce 2017.
____________________________________________________________________
Použitý obrazový doprovod tohoto článku: Martina Staňková: Mír, akryl na plátně, 130 x 180 cm
____________________________________________________________________
Další zdroje a inspirace:
Ukázka - Introitus (Mnozí spravedliví)